Na tomto místě uvidíte záznam postupů oprav všeho, co můžeme nazvat příslušenstvím kotle.
Kryt na dýmnici nad regulátor: opískování, dovaření … a opatření žáruvzdorným lakem Michal Bednář zajistil výrobu uzávěru dýmnice Píšťala, která „jezdila“ na ČKD B70. Je totožná s typem ČSD malého provedení. Táhlo má ale špatný směr. Rozborka, zabroušení sedla, odrezení nemosazných součástí Už naše babičky věděly, že Sidol je na mosaz nejlepší. Mezistadium, ve výrobě je nová páka.
Repase píšťaly

Jedná se o normalizovanou parní píšťalu (shodnou s typem ČSD, jen menší provedení). Skládá se z misky (1) a talíře (2) s vedením vřetena. Pára, unikající štěrbinou, naráží na ostrý okraj zvonu (3). Proud páry rozkmitá zvon a vzduch v něm tak, že vzniká zvuk pískání. Zvuk závisí na průměru zvonu a výšce zvonu. Pára je přiváděna zespodu, a to stlačením vřetena (4), které je uloženo příčníkem (7) ve spouštěcí páce, podepřené opěrou (5). Po uvolnění páky stlačená pružina (6) vytáhne vřeteno zpět do sedla, a tím uzavře otvor páry.


Repase sacích napaječů (injektorů) Friedmann ABY typ 5

Základní princip provozu sacího injektoru: Napaječ se nejprve naplní vodou z tendru (vany), přičemž vzduch a část vody z něho vytečou přes záklopku chloptače. Následně je do injektoru vpuštěna pára, která ve styku se studenou vodou zkondenzuje a vytvoří se podtlak. Ten způsobí uzavření chloptače a přisávání další páry. Pára v trysce přívodního potrubí získá vysokou rychlost a její proud proteče do difuzoru výstupního potrubí, přičemž s sebou strhne část napájecí vody. Dojde opět ke kondenzaci páry, která se smíchá s napájecí vodou a opět vytvoří v napaječi podtlak.
Maximální výkony injektorů se rozdělují do skupin dle stupnice 3 – 11 při kotlovém tlaku 13- 13 kg/cm2 a teplotě napájecí vody do 20 st. C.
Číslo injektoru | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
Výkon v l/min | 25 | 40 | 60 | 88 | 120 | 165 | 210 | 260 | 300 |


Práce na rekonstrukci kapotáže parního dómu a písečníku
Nálezový stav, mechanismus písečníku je zarezlý a nepohyblivý, vše prorezlé. Hloubková koroze provrtala plechy skrz, takže bylo třeba vše vyřezat a dovařit. Pohledové strany budou broušeny a tmeleny Opískovaný a vyvařený písečník Následovat bude oprava uzavíracího mechanismu víka písečníku Víko písečníku Kapotáž parního dómu již v základním PUR nátěru Je to docela cvalik, nemyslíte? Pohled na písečník zespodu. Na to, že se bavíme o úzkorozchodné lokomotivě, máme před sebou docela velký a těžký kus materiálu. Vyvařené a vybroušené dno písečníku. Nyní již jsou všechny porušené plechy nahrazeny novými … po prvním základním nástřiku Další mezistádium. Nyní bude následovat tmelení a výroba mechanismu zavírání víka. Svorníky pantů a křídlová matice na uzávěru víka, který bude z části vytvořen znovu.
Výroba dýmničních dveří
Současné provedení je nešťastné, provizorní. Neodpovídá originálním dvířkům z výroby, i když je pravda, že podobné vzezření řada lokomotiv během svého provozu měla. Dvířka i uzávěr jsou tedy nepůvodní. Zajímavé je, že uzávěr se vyskytoval již za provozu v Mladějově, nicméně dvířka se ocitla na stroji až na pomníku v Bratislavě – Rača. Při výrobě tedy postupujeme striktně dle technické dokumentace výrobce.
Na tomto místě chci velmi poděkovat kamarádu Ivošovi, který pro mne neúnavně měří, fotí a kreslí detaily dveří. Vzhledem ke vzdálenosti muzea a mé dílny by bylo velmi časově a finančně náročné kvůli každé drobnosti absolvovat stovky km.
Dále děkuji Tomáši Pénzesovi, skvělému svářeči a zámečníkovi, který mi notně pomáhá při rekonstrukci velkých dílů a připravuje profesionální výpalky pomocí CNC plasmy. Nebýt jeho, trvala by má práce o mnoho déle a nedosáhla by mnohdy takové kvality, jakou požaduji. Není dnes mezi námi tolik fachmanů, jako je právě on.


